Březen, 2011

Lok není celá plechovka, a proto byly průzkumy zkreslené. New Coke – nejjistější cesta. Ale Malcolm Gladwell nebyl jediný, kdo zkoumal výsledky ze souboje kolových gigantů. Jistý americký doktor Read Montague se rozhodl test prozkoumat důkladněji. Po téměř třiceti letech analyzoval práci mozku dvaceti sedmi zúčastněných dobrovolníků. Magnetická rezonance měla rozřešit hádanku neúspěchu Pepsi Challenge. Montague zopakoval stejný princip s neoznačenými kelímky. Pokračování článku »

Realita budoucích let v souboji kolových gigantů byla jiná než jak naznačovaly průzkumy. Experiment Pepsi-Cola vs. Coca-Cola. Později se odborníci snažili přijít na důvod, proč testy ve skutečnosti nezafungovaly. S vysvětlením přišel kanadský odborník Malcolm Gladwell. Gladwell popsal zásadní neúspěch výzkumu. Tvrdil totiž, že lidé vnímají obrovský rozdíl mezi lokem z kelímku a vypitím celé plechovky. V zásadě úspěšnější je při ochutnávce sladší výrobek. Pokud ovšem vypijeme větší množství, hrozí, že se „přesladíme“.

V době Pepsi Challenge, tedy více než před třiceti lety, si však zástupci Coca-Coly nedokázali výsledky Výzvy vysvětlit. Výsledky testu vzali velmi vážně. V Coca-Cole se obávali o své výsadní postavení a výsledek Pepsi Challenge měl být dalším z důkazů ztráty suverénní pozice. Pokračování článku »

„Jsme až druzí, ale proč?“ To vrtalo hlavou vysoce postaveným manažerům Pepsi-Coly dlouhá léta. A tak v polovině osmdesátých let odstartovali experiment Pepsi Challenge. Tato Pepsi Výzva měla odhalit důvody, proč je Pepsi stále ve stínu úspěšnější Coca-Coly. Mužům, ženám i dětem pak dávali ochutnat ze dvou neoznačených kelímků. Experiment, který neměl nouzi o zájem veřejnosti, byl v podstatě úplně prostý. Jakým stylem probíhal? Stovky zástupců Pepsi-Coly rozmístili po nákupních centrech a supermarketech celého světa své stolky. Přesněji řečeno Pepsi-Cola v kelímku M, Coca-Cola v kelímku Q, aniž by lidé tušili obsah kelímku. Po ochutnávce lidé odpovídali, který nápoj jim více chutná. Pokračování článku »

Na papír se zkrátka zárodky emocí převést nedají. Tyto emoce se zachycují uvnitř mozku každého z nás. Mají tedy průzkumy trhu cenu? Určitě, jen dělejte průzkumy obezřetně. Vězte, že i když si lidé myslí, že odpovídají pravdu, říkají ve skutečnosti jen část. Pokud vás zajímá skutečně neposkvrněná a necenzurovaná pravda, pak musíte (s pomocí techniky) vyzpovídat mozek. Zjistit a pochopit, na základě čeho se váš mozek rozhoduje, pomáhá nová marketingová věda Neuromarketing. Pokračování článku »

Nadnárodní společnosti ve Spojených státech doslova splachují miliardy dolarů jen za průzkum trhu. Myslíte, že jsou jejich investice efektivní? Firmy platící za průzkumy trhu jedou dál a používají stále stejné strategie a techniky. Jsou přesvědčeni, že zákaznický průzkum zaručí úspěch. Ale proč tedy v USA během prvních třech měsíců propadne 8 z 10-ti výrobků?! V Japonsku je to dokonce neuvěřitelných 9,7 z 10 ti. Jen si to představte. Jste manažerem velké globální společnosti a chystáte se vyrukovat na trh s exkluzivní novinkou. Pokračování článku »

Myslíte, že lidé přemýšlejí racionálně, než se rozhodnou koupit zrovna váš výrobek? Nebo tak nějak vnitřně cítí, že dělají správnou věc? Každý z nás má určitý typ chování. A každý se chová po svém. Ať se vám to líbí nebo ne, rozumová stránka stojí až na druhé koleji. Logické vysvětlení neexistuje. To, co nakonec skutečně rozhoduje o případné koupi, jsou zákazníkovy emoce. Jeho momentální rozpoložení. To, jak váš výrobek vnímá. Víte, že podle některých průzkumů nás na 85 % řídí něco jako autopilot? Něco tam v hlavě nám automaticky tahá za nitky. Zákazník může říkat skutečně čistou racionální pravdu, jen za něj jaksi daleko výmluvněji hovoří podvědomí. To je taky jeden z důvodů, proč se zpočátku úspěšně vypadající výzkumy mohou změnit v naprostý prodejní propadák. Pokračování článku »

Jestli si říkáte, kde se globalizace zastaví, nejspíš Vás zklameme. Globalizace jede. Všechno se mixuje v jednom mixéru. Těžko hledat důvody, které by ji aspoň přibrzdily. A zatímco na začátku byly USA, nyní, zdá se, budou tahat za nitky jiní. Jen si to představte. Noví globální hráči v čele s Čínou a Indií přeměňují geopolitickou scénu. Podle některých odhadů bude v roce 2020 průměrný plat o 50% vyšší než roku 2000. Tento odhad však bude zahrnovat jen země s vysokým potenciálem ve vývoji technologií, jako jsou například Čína a Indie. A zatímco Evropa možná bude přešlapovat na místě, Asiaté poletí vpřed. Vždyť už teď Evropu pomalu válcují levné výrobky a levná pracovní síla z Asie. Pokračování článku »

Asie – to je symbol rozvoje i nejistoty. Čína, Indie, jihovýchodní Asie a další rozhýbaly své „mohutné globalizační tělo“ a nabírají vyšší a vyšší rychlost. Možná to nepotrvá tak dlouho a některé suverénní americké společnosti začnou ztrácet. Kdo však ztrácí nejvíce, to je suverenita státu. Nadnárodní společnosti přebírají otěže. Mají dnes větší moc než jednotlivé státy a jejich vliv roste. Jen si zkuste třeba z pozice Estonska diktovat podmínky McDonaldu. Pokračování článku »

Globalizace sice skýtá pestrou paletu příležitostí k růstu Vašeho businessu, je však také důležité poznat odvrácenou stranu. Neboli „globalizační hrozby“.

Odstranění izolovanosti jde ruku v ruce s kulturním propojením. Zrychlená mobilita pak podporuje „multikulti“ trend. Jednotlivé rasy, národy, vyznání se mísí v mezinárodním obchodu stále více. Všechno splývá. Pokračování článku »