Psychologický test

Psychologický test

Nezdvořilost

Možná už jste sami vyzkoušeli menší experiment z minulého článku Priming a je vám podstata primingu o něco jasnější. Podívejte se ještě o něco blíže za tajemnou stěnu vašeho nevědomí s pomocí experimentu jistého psychologa Johna Bargha.

Tento muž pracoval se dvěma skupinami studentů. Obě skupiny měly tvořit, podobně jako v předchozím článku, správný slovosled vět. Zatímco věty první skupiny obsahovaly slova jako hrubý, agresivně nebo rušit, skupina číslo dvě dostala přidělená slova typu ohleduplný, úcta či zdvořilost. Ani v jedné skupině nebylo takto příbuzných slov tolik, aby byla zřejmá podstata pokusu. Kouzlo primingu totiž přestává fungovat, pokud víte, na co je zaměřen. Poté, co studenti co nejrychleji uspořádali slova do vět ve správném pořadí, měly jejich kroky vést na druhý konec chodby. Zde se měli zeptat vedoucího experimentu, co je jejich další úkol. Ptáte se, v čem tkví podstata tohoto psychologického testu? John Bargh nastavil experiment tak, že kdykoli některý ze studentů dokončil test a chystal se zeptat vedoucího projektu, co má udělat nyní, ve dveřích schválně stála jedna z kolegyní a spolu s vedoucím projektu předstírali důležitý rozhovor. Pak bylo měřeno, za jak dlouho se jednotliví studenti z obou skupin odváží vstoupit do rozhovoru a zeptat se na další úkol. Měl psychologický test na každou skupinu různý výsledek? Jaký byl kontrast zdvořilost vs. nezdvořilost? Ano, priming zafungoval. Studenti z druhé skupiny, jež podvědomě vstřebávali „nezdvořilé“ výrazy, se ozvali v průměru po zhruba pěti minutách. A první skupina? Neuvěřitelných 82 % lidí, kteří podstoupili priming se slovy příbuznými zdvořilosti, se vůbec neozvali a trpělivě čekali ve dveřích. Kdyby nebyl po deseti minutách experiment záměrně prozrazen, někteří z této skupiny by před dveřmi možná stáli ještě teď.

A ještě jedna zajímavá věc. Když se pak účastníků absolvujících tento psychologický test zeptáte, proč se zachovali zdvořile, i když by jindy většinou do hovoru vstoupili, jejich odpovědí je: „Nevím“. Nedokážou své chování vysvětlit. Řešení zůstalo pod prahem jejich vědomí. Podprahové vnímání

Priming je jednoduchý vzorec na to, jak prodávat. Nakupující si ukládají slova kdesi uvnitř v hlavě, a když přijde rozhodující chvíle koupě, „vyplavou“ na povrch právě tyto podvědomé informace.

U článku Psychologický test je komentářů: 2

  • [...] Psychologický test Rubrika: Psychologie [...]

  • Ivana napsal:

    Nemyslím si, že priming by měl každý znát,není to vzorec, který se může prodávat komukoliv, jeho cena je cenou vzácnou a kouzelnou, proč tedy člověk, který bádá a experimentuje až za práh vnímání rozsévá tam kde nic neroste. Vaším experimentem jste dokázal odkrýt vaší tajemnou stěnu nevědění k faktu, že podprahové vnímání bude v budoucnu využívat člověk nejen k obchodování ale bude zneužívat svého postavení ve své mysli, pokud bude nezdvořilí a podstatu toho všeho neucítí… Práh vnímání je láska, cit, něžnost, opatrnost, vnímání, upřímnost a soucit ale za prahem emocí rozkvétá „všeláska slovní“, tajemství Primingu…

Vložit komentář k tomuto článku

Archív
Připravujeme
Připravujeme nový článek. Více se dozvíte ZDE.