Podprahová reklama

Co je priming?

Lehátko, meloun, slunce, optimistický, moře, koktejl, pláž… Ptáte se, jaký význam se za všemi těmito slovy skrývá? Možná, že teď máte chuť kontaktovat jednu z cestovních kanceláří a užít si nezapomenutelnou dovolenou. Tato slova vás k ní nabádají. Teď jste však byli ovlivněni napřímo a neskrytě. Co když se slova ukryjí do textu rafinovaněji, tak abyste netušili, jaký mají účel. O co jde? Jedná se o takzvaný priming. Princip primingu je založen na zpracovávání jistých informací, které budou ovlivňovat vaši další činnost. Pokračování článku »

Původ výrobku

Teď si sami odpovězte na otázku, nakolik vás ovlivňuje původ výrobku. Před časem si jistý německý výrobce parfémů lámal hlavu nad tím, proč ztrácí postavení na trhu. Parfémy této společnosti byly kvalitní, jenže lidé dávali z nějakého důvodu přednost konkurenci. Ale proč? Odpověď jim dal marketingový specialista Martin Lindstrom (Efekt protikuřáckých reklam 1. část).

Parfém se totiž vyráběl v německých městech Düsseldorf a Oberkochen. Jsou to města, která si lidé spojují s noblesou, smyslností ba dokonce životním stylem? Pokračování článku »

Nevědomé emoce

Podprahová sdělení ovlivňují nejen to, zdali si výrobek skutečně koupíte, ale také sumu, kterou jste ochotni za něj zaplatit. (Podprahová reklama) Dva vědci pouštěli jedné části dobrovolníků na šestnáct milisekund, vědomě nezaznamenatelných, obrázek usmívajících se tváří. Druhé části stejným způsobem pouštěli podprahová sdělení v podobě mračících se tváří. Mezitím všichni testovaní popíjeli nápoj, který pak měli platit z vlastní kapsy. Smyslem testu bylo odhalit, kolik jsou testovaní ochotni za nápoj zaplatit. Pokračování článku »

Vyhledávaná reklama

Sexuálními motivy se to v reklamách jen hemží. (Podprahové vnímání) Většina z nich se snaží rafinovaně vkrást do mysli zákazníka. Pak tu ale jsou i výjimky, které se staly vyhledávanou reklamou. Jsou to firmy, které používají podprahovou reklamu (Podprahová reklama) otevřeně.

Termín vyhledávaná reklama lze použít ve spojitosti s KFC. Fastfoodový řetězec KFC umístil v roce 2006 do své televizní reklamy na sendvič výherní kód. Tento kód na sendvič zdarma jste ovšem byli schopni přečíst, až když jste si pustili reklamu zpomaleně. Zákazníci věděli, že reklama obsahuje podprahové zprávy. Vzbouřili se proti KFC? Naopak. Pokračování článku »

Sex v reklamě

Jak působit na podprahové vnímání zákazníků a jak ho ovlivnit ve svůj prospěch? K tomu bývala využívána, a stále je, podprahová reklama Podprahová reklama. Ještě, než se ocitla forma podprahová reklama na seznamu zakázaných, řada společností ji hojně využívala (a dělá tak i dnes).  Podmanit si podvědomí zákazníka všemožně rafinovanými způsoby a zvýšit tak svůj prodej. Přesně to je cíl reklam různě renomovaných firem. Návod, jak se proti těmto reklamám bránit? To ukázali třeba spotřebitelé Pepsi-Coly. Tito „pijáci“ způsobili stažení nově navržených plechovek Cool Can. Těžko říci, zda to Pepsi neměla v plánu, jak tvrdilo tehdejší vedení. Když jste ovšem naskládali na sebe šest plechovek určitým způsobem, rozprostřel se před vámi nápis s-e-x.

Sex je slovo, kterým prodejci nejčastěji útočí na vaše smysly. Jistá anglická firma produkující dřevěné podlahy umístila na svůj leták slogan „Udělají vám to ty nejlepší“, hned vedle ženy držící sklenku s šampaňským. Pokračování článku »

Skrytá sdělení

O tom, že má podprahová reklama skutečně vliv na chování člověka, měl v polovině šedesátých let dokázat experiment v obchodním domě v New Orleans. (Podprahová reklama) Zde byly do nepřetržitě hrající hudby vkládány téměř neslyšné věty: „Jsem čestný“ a „Nebudu krást“. Tato skrytá sdělení měla přispět k větší bezpečnosti. Přinesl vliv psychologie podprahové reklamy na člověka kýžený cíl? Ano, skutečně prý počet krádeží tehdy klesl o 75 %.

Od té doby se uskutečnilo nespočet podobných experimentů. Účinnost podprahové reklamy se doposud nepodařilo skutečně prokázat. Pokračování článku »

Podprahové signály

Co je to podprahová reklama a kde se vlastně vzala? Počátkem dvacátých let dvacátého století se dostala americká armáda do podezření, že umísťuje do svých propagačních materiálů, lákajících mladé Američany do armády, podprahové signály. Tyto signály jsou jakási sdělení vysílaná k dotyčnému pod limitem jeho vnímání. Ačkoli signál zaregistrujete, de facto si ho vědomě neuvědomujete, přechází do vašeho podvědomí (Dostaňte se do podvědomí).

Podprahové signály se začaly velmi využívat při propagaci a reklamě. Nejčastější formou jsou vědomě nezaznamenatelné reklamy v podobě obrázků umístěných do filmu na milisekundový záblesk. Pokračování článku »

Tlustý řez

Máme pro vás jedno překvapivé zjištění. Často si myslíme, že více informací znamená, že naše rozhodnutí bude lepší, než kdybychom část těchto informací neměli. Gladwell toto popisuje jako „tlustý řez“, který je opakem „krájení na tenko“. První dojem Při „tlustém řezu“ pečlivě zvažujete všechny vlastnosti a charakteristiky výrobku než se rozhodnete pro jeho koupi. Je to logické, že? Snažíte se sbírat co nejvíce dílků a z nich pak poskládáte celý obrazec. Vždyť už v mládí vám do hlavy vštěpovali – dvakrát měř, jednou řež. Možná si často říkáte: „Nehodnoť podle prvního okamžiku.“ Pokračování článku »

Dvě vteřiny

Teď už víte, že za vás často promlouvá podvědomí, aniž byste si to skutečně uvědomovali. Nevědomé rozhodování Chcete vědět, jak dlouho vám trvá takový rychlý úsudek? Myslíte, že se rozhodujete dlouho a zvažujete všechny možnosti, když si kupujete například oblečení? Nerozhoduje většinou první dojem? Stačí přibližně dvě vteřiny, během kterých si uděláte podvědomý úsudek. Malcolm Gladwell nazývá tyto dvě vteřiny jako „krájení na tenko“. Je to rychlé a úsporné myšlení. Kdykoli se rozhodujete o nákupu něčeho nového nebo potkáváte někoho poprvé, jsou to právě nejbližší vteřiny, co rozhoduje o vašem dalším konání. V podstatě odhadujete produkt či člověka pomocí několika signálů, znaků, které směrem k vám vysílá. Podívejte se teď pomocí experimentu blíže, jak ony dvě vteřiny, během nichž váš mozek přepíná mezi vědomým a nevědomým rozhodováním, probíhají. Pokračování článku »