Marketingové průzkumy versus skutečnost

Nadnárodní společnosti ve Spojených státech doslova splachují miliardy dolarů jen za průzkum trhu. Myslíte, že jsou jejich investice efektivní? Firmy platící za průzkumy trhu jedou dál a používají stále stejné strategie a techniky. Jsou přesvědčeni, že zákaznický průzkum zaručí úspěch. Ale proč tedy v USA během prvních třech měsíců propadne 8 z 10-ti výrobků?! V Japonsku je to dokonce neuvěřitelných 9,7 z 10 ti. Jen si to představte. Jste manažerem velké globální společnosti a chystáte se vyrukovat na trh s exkluzivní novinkou. Čím to, že i přes spousty podrobných dotazníků a řadu ukazatelů o jasném prodejním úspěchu výrobku nakonec zpláčete nad výdělkem? Slova, která lidé při průzkumech a rozhovorech říkají, totiž neodráží to, jak se skutečně zachovají. Pravdou je spíš opak. Během rozhovorů působí na odpovídajícího řada vlivů. I těžko postřehnutelný faktor může odpovědi zkreslit. Do průzkumů promítají lidé své emoce. Stačí, aby vám některá z otázek připomenula vlastní špatnou zkušenost. Nebo vám jen tazatelovy oči připomínají někoho, koho bytostně nesnášíte. Možná to vypadá úsměvně, ale třeba i přitažlivost tazatele může v konečném důsledku změnit neúspěšný výrobek v úspěšný. Alespoň podle dotazníků. V praxi však můžou mít pozitivně vyjádřené emoce opačný důsledek – výrobek propadne.

Na světlo světa však nedávno vstoupila zbrusu nová marketingová věda, tzv. neuromarketing. A řada velkých firem už tento trend zaregistrovala.

Co je vlastně neuromarketing? Kde se zachycují pravdivé emoce? Jak získat duševní poznatky a vyzpovídat spotřebitele?

Čtěte v článku Neuromarketing jako nová vědní disciplína