Nákupní předsudky 1. část

Zažité asociace

Pokud si myslíte, že se rozhodujete bez předsudků, mýlíte se. Možná si to jen úplně neuvědomujete. Každý z nás má určité zažité asociace. Asociace mohou působit na rovině nevědomí. Všechny tyto nevědomé postoje si nevybíráme, ale v naší hlavě se postupně formují, aniž bychom to vědomě ovlivňovali. Přečtěte si ukázkový příklad, jak nevědomě spojujete s různými lidmi různé vlastnosti. Podobně totiž fungují vaše předsudky, když něco nakupujete – nákupní předsudky.

Test implicitních asociací

Existuje jistý Test implicitních asociací, který testuje rychlost vaší reakce při spojování dvou slov. Nejprve spojení, které je vám dobře známé a poté spojení dvou slov vzájemně neznámých. Jeden z testů vypadá asi takto: máte dva sloupce, první se spojením muže s domácností, druhý ženy s kariérou. Pak máte přiřazovat do patřičného sloupce slova jako domov, firma či podnikatel. Patrně se s tímto úkolem vypořádáte pomaleji, než kdyby byla slova v tradičním spojení. Muže má většina z nás zafixovaného ve spojení s kariérou, zatímco pro ženu jsou typická slova jako domácnost nebo rodina. Tento test tak má ukázat, že pokud dáte dohromady zdánlivě nesourodá spojení, trvá vám tento proces mnohem déle, než když máte dva sloupce muž+kariéra a žena+domácnost. Dnes už jistě většinu z vás nepřekvapí třeba nadřízený v podobě ženy. Přesto máme kdesi uvnitř pevně zakotvený názor, že muži pozici šéfa zastávají lépe.

Nevědomé postoje

Součástí Testu implicitních asociací je také nejznámější test – test na rasu. V tomto testu se nejlépe projevují nevědomé postoje navenek. Přestože se každý normálně smýšlející člověk vyhýbá projevům xenofobie a rasismu, osmdesát procent lidí, kteří tento test vyplňovali, dokázali rychleji spojit obrázek bílého člověka s kladnou vlastností, než když měli spojovat s pozitivem člověka jiné barvy pleti. Zajímavé je, že testy ukázaly, kterak se naše nevědomé postoje nemusí shodovat s deklarovanými hodnotami. Bylo to podobné jako kdysi Pepsi Challenge. Neuromarketing a tajemství Coca-Coly Když lidé před testem vyplňovali dotazník o vztahu k jednotlivým rasám, nejčastěji měli ke všem rasám stejně kladný vztah. Jenže jejich nevědomé postoje ukázaly mnohem silnější asociaci k lidem bílé barvy pleti. A co je ještě zvláštní, často to byli právě lidé tmavší pleti, kteří mají nevědomě silnější asociace k lidem se světlou barvou pleti. Všude kolem jsou totiž spojovány s pozitivními vlastnostmi běloši. V drtivé většině reklam na všechny ty sebeúžasnější výrobky narazíte jen na člověka světlé pleti. O tom, že nevědomé postoje třeba na barvu pleti mohou mít vliv na nabízenou cenu výrobků, se přesvědčte v následujícím článku.

Musíte být skvělým politikem k tomu, abyste se stali americkým prezidentem? Může barva pleti ovlivnit cenovou nabídku? Jak prodávat různým typům lidí?

Čtěte Nákupní předsudky 2. část

U článku Nákupní předsudky 1. část je 1 komentář