Neuromarketing

Neuromarketing způsobil revoluci v přístupu k zákazníkům. Přesto však jeho využití skýtá četná úskalí. Jak ukázal článek Neuromarketing a jeho stinné stránky, jsou tu některé věci, kvůli kterým by mohli spotřebitelé zaujmout k neuromarketingu negativní postoj. Jednou z nich je, že společnosti platící drahý neuromarketingový výzkum si pak pochopitelně nechávají jeho výsledky pro sebe. To však u zákazníků budí dojem netransparentního jednání. Snadno pak nabudete pocitu, že je před vámi něco tajeno, což vede k negativnímu postoji vůči této metodě. Pokračování článku »

Chcete uspět na trhu? Musíte se dostat co nejblíže zákazníkovým potřebám. Neuromarketing jako mix marketingu a magnetické rezonance pomáhá značkám podívat se do útrob lidského mozku. Neuromarketing je relativně nová forma výzkumu, pomocí níž firmy zjišťují zakořeněné předsudky a skutečnou příčinu svých (ne)úspěchů. Neuromarketing jako nová vědní disciplína Zjednodušeně řečeno, na základě čeho dává zákazník přednost vaší značce před konkurenční. Pokračování článku »

Usměvavá žena

Představte si, že stojíte uprostřed obchodu s oblečením. Vybrali jste si módní kus oděvu, ale zvažujete, zda ho skutečně potřebujete a jestli jste ochotní ulehčit vaší peněžence. Myslíte, že může být úsměv prodavače to, co Vás nakonec skutečně přiměje ke koupi daného výrobku?

Nedávno uskutečnili dva vědci pokus, zda a jak radost a pocit štěstí ovlivňuje nakupující. Pokračování článku »

Nevědomé napodobování

Víte, jak se tváříte, když vidíte člověka trpícího bolestí? Pravděpodobně zkřivíte tvář úzkostí. Naopak člověk vyzařující štěstí vyvolá šťastný pocit i u Vás, aniž byste si to zcela uvědomovali. Zajímavé je, že aktivita v mozku lidí, kteří viděli fyzickou bolest, byla úplně stejná jako mozková aktivita lidí, kteří bolest skutečně zažívali. Vědecky řečeno, testy prokázaly aktivitu v čelním ostrůvku a přední části mozkové kůry, tj. v oblasti pociťující bolest. Pokračování článku »

Sluchátka Apple

Proč jsou všechna sluchátka černá? To si před pár lety říkal světoznámý spoluzakladatel firmy Apple Steve Jobs. Když procházel centrem New Yorku, zpozoroval cosi nevšedního. Některým lidem se okolo krku vinula sluchátka bílé barvy. A těch lidí nebylo zrovna málo. Z barevného stereotypu vyčnívali jako oáza uprostřed pouště. A tehdy si to Steve Jobs uvědomil. „Panebože, začíná se to dít“, tyto slova jsou dnes už kultovním výrokem. Pokračování článku »

Co cítíte, když se díváte do tváře čerstvě narozeného špunta? Jistě jste se už někdy rozzářili při pohledu na malé dítě. Je nezpochybnitelné, že tváře miminek působí na naše smysly pozitivně.

Zobrazovací technika známá pod názvem magnetoencefalografie, pomocí níž provedl studii neurolog M.L.Kringelbach, měla tento fakt potvrdit. Dvanácti dospělým lidem byly během řešení počítačového úkolu na vedlejším monitoru promítány dětské tváře. Co ukázal pohled do mozku dobrovolníků? Zlomek sekundy stačil na to, aby se při zpozorování dětské tváře objevila zvýšená aktivita v mozku nad očními jamkami. Pokračování článku »

Proč neměly nápisy na kuřáky žádný vliv? Efekt protikuřáckých reklam 1. část To zjistila další část testu. Nákladné testy, které měly zjistit efekt antikuřáckých sloganů, byly rozhodně mnohonásobně levnější než investice desítek zemí do protikuřáckých kampaní. Podívejte se zpátky a zjistíte, že zatímco v roce 1998 byl přibližný počet kuřáků 1,1 miliardy, rok 2010 mohl podle odhadů ukázat až 1,3 miliardy kuřáků. Pokračování článku »

Přemýšleli jste někdy nad tím, jak velký význam mají kampaně proti kouření? Co pro kuřáky znamenají varovné nápisy? A co obludné obrázky zanesených plic, zežloutlých zubů nebo nádorů? Působí na kuřáky dostatečně negativně, aby s kouřením přestali? Pak nejste jediní. Jistý špičkový marketér Martin Lindstrom se začal těmito otázkami zabývat podrobněji. Pokračování článku »

Lok není celá plechovka, a proto byly průzkumy zkreslené. New Coke – nejjistější cesta. Ale Malcolm Gladwell nebyl jediný, kdo zkoumal výsledky ze souboje kolových gigantů. Jistý americký doktor Read Montague se rozhodl test prozkoumat důkladněji. Po téměř třiceti letech analyzoval práci mozku dvaceti sedmi zúčastněných dobrovolníků. Magnetická rezonance měla rozřešit hádanku neúspěchu Pepsi Challenge. Montague zopakoval stejný princip s neoznačenými kelímky. Pokračování článku »

Realita budoucích let v souboji kolových gigantů byla jiná než jak naznačovaly průzkumy. Experiment Pepsi-Cola vs. Coca-Cola. Později se odborníci snažili přijít na důvod, proč testy ve skutečnosti nezafungovaly. S vysvětlením přišel kanadský odborník Malcolm Gladwell. Gladwell popsal zásadní neúspěch výzkumu. Tvrdil totiž, že lidé vnímají obrovský rozdíl mezi lokem z kelímku a vypitím celé plechovky. V zásadě úspěšnější je při ochutnávce sladší výrobek. Pokud ovšem vypijeme větší množství, hrozí, že se „přesladíme“.

V době Pepsi Challenge, tedy více než před třiceti lety, si však zástupci Coca-Coly nedokázali výsledky Výzvy vysvětlit. Výsledky testu vzali velmi vážně. V Coca-Cole se obávali o své výsadní postavení a výsledek Pepsi Challenge měl být dalším z důkazů ztráty suverénní pozice. Pokračování článku »