Psychologie reklamy

Nevědomé napodobování

Víte, jak se tváříte, když vidíte člověka trpícího bolestí? Pravděpodobně zkřivíte tvář úzkostí. Naopak člověk vyzařující štěstí vyvolá šťastný pocit i u Vás, aniž byste si to zcela uvědomovali. Zajímavé je, že aktivita v mozku lidí, kteří viděli fyzickou bolest, byla úplně stejná jako mozková aktivita lidí, kteří bolest skutečně zažívali. Vědecky řečeno, testy prokázaly aktivitu v čelním ostrůvku a přední části mozkové kůry, tj. v oblasti pociťující bolest. Pokračování článku »

Sluchátka Apple

Proč jsou všechna sluchátka černá? To si před pár lety říkal světoznámý spoluzakladatel firmy Apple Steve Jobs. Když procházel centrem New Yorku, zpozoroval cosi nevšedního. Některým lidem se okolo krku vinula sluchátka bílé barvy. A těch lidí nebylo zrovna málo. Z barevného stereotypu vyčnívali jako oáza uprostřed pouště. A tehdy si to Steve Jobs uvědomil. „Panebože, začíná se to dít“, tyto slova jsou dnes už kultovním výrokem. Pokračování článku »

Co cítíte, když se díváte do tváře čerstvě narozeného špunta? Jistě jste se už někdy rozzářili při pohledu na malé dítě. Je nezpochybnitelné, že tváře miminek působí na naše smysly pozitivně.

Zobrazovací technika známá pod názvem magnetoencefalografie, pomocí níž provedl studii neurolog M.L.Kringelbach, měla tento fakt potvrdit. Dvanácti dospělým lidem byly během řešení počítačového úkolu na vedlejším monitoru promítány dětské tváře. Co ukázal pohled do mozku dobrovolníků? Zlomek sekundy stačil na to, aby se při zpozorování dětské tváře objevila zvýšená aktivita v mozku nad očními jamkami. Pokračování článku »

Emoce hrají prim i ve světě politiky. To pro Vás asi není žádnou novinkou. Emoce jsou ovšem klíčovým faktorem, jenž zásadně ovlivní výsledky voleb. To už by Vás překvapit mohlo.

V roce 1963 byl v USA spáchán atentát na J.F.Kennedyho, tehdejšího prezidenta. Amerika byla šokována. Ve vzduchu visela hrozba Vietnamské války a Ameriku opustil charismatický vůdce. Spojené státy potřebovaly vůdce nového. Pokračování článku »

Proč neměly nápisy na kuřáky žádný vliv? Efekt protikuřáckých reklam 1. část To zjistila další část testu. Nákladné testy, které měly zjistit efekt antikuřáckých sloganů, byly rozhodně mnohonásobně levnější než investice desítek zemí do protikuřáckých kampaní. Podívejte se zpátky a zjistíte, že zatímco v roce 1998 byl přibližný počet kuřáků 1,1 miliardy, rok 2010 mohl podle odhadů ukázat až 1,3 miliardy kuřáků. Pokračování článku »

Přemýšleli jste někdy nad tím, jak velký význam mají kampaně proti kouření? Co pro kuřáky znamenají varovné nápisy? A co obludné obrázky zanesených plic, zežloutlých zubů nebo nádorů? Působí na kuřáky dostatečně negativně, aby s kouřením přestali? Pak nejste jediní. Jistý špičkový marketér Martin Lindstrom se začal těmito otázkami zabývat podrobněji. Pokračování článku »

Lok není celá plechovka, a proto byly průzkumy zkreslené. New Coke – nejjistější cesta. Ale Malcolm Gladwell nebyl jediný, kdo zkoumal výsledky ze souboje kolových gigantů. Jistý americký doktor Read Montague se rozhodl test prozkoumat důkladněji. Po téměř třiceti letech analyzoval práci mozku dvaceti sedmi zúčastněných dobrovolníků. Magnetická rezonance měla rozřešit hádanku neúspěchu Pepsi Challenge. Montague zopakoval stejný princip s neoznačenými kelímky. Pokračování článku »

Realita budoucích let v souboji kolových gigantů byla jiná než jak naznačovaly průzkumy. Experiment Pepsi-Cola vs. Coca-Cola. Později se odborníci snažili přijít na důvod, proč testy ve skutečnosti nezafungovaly. S vysvětlením přišel kanadský odborník Malcolm Gladwell. Gladwell popsal zásadní neúspěch výzkumu. Tvrdil totiž, že lidé vnímají obrovský rozdíl mezi lokem z kelímku a vypitím celé plechovky. V zásadě úspěšnější je při ochutnávce sladší výrobek. Pokud ovšem vypijeme větší množství, hrozí, že se „přesladíme“.

V době Pepsi Challenge, tedy více než před třiceti lety, si však zástupci Coca-Coly nedokázali výsledky Výzvy vysvětlit. Výsledky testu vzali velmi vážně. V Coca-Cole se obávali o své výsadní postavení a výsledek Pepsi Challenge měl být dalším z důkazů ztráty suverénní pozice. Pokračování článku »

„Jsme až druzí, ale proč?“ To vrtalo hlavou vysoce postaveným manažerům Pepsi-Coly dlouhá léta. A tak v polovině osmdesátých let odstartovali experiment Pepsi Challenge. Tato Pepsi Výzva měla odhalit důvody, proč je Pepsi stále ve stínu úspěšnější Coca-Coly. Mužům, ženám i dětem pak dávali ochutnat ze dvou neoznačených kelímků. Experiment, který neměl nouzi o zájem veřejnosti, byl v podstatě úplně prostý. Jakým stylem probíhal? Stovky zástupců Pepsi-Coly rozmístili po nákupních centrech a supermarketech celého světa své stolky. Přesněji řečeno Pepsi-Cola v kelímku M, Coca-Cola v kelímku Q, aniž by lidé tušili obsah kelímku. Po ochutnávce lidé odpovídali, který nápoj jim více chutná. Pokračování článku »

Na papír se zkrátka zárodky emocí převést nedají. Tyto emoce se zachycují uvnitř mozku každého z nás. Mají tedy průzkumy trhu cenu? Určitě, jen dělejte průzkumy obezřetně. Vězte, že i když si lidé myslí, že odpovídají pravdu, říkají ve skutečnosti jen část. Pokud vás zajímá skutečně neposkvrněná a necenzurovaná pravda, pak musíte (s pomocí techniky) vyzpovídat mozek. Zjistit a pochopit, na základě čeho se váš mozek rozhoduje, pomáhá nová marketingová věda Neuromarketing. Pokračování článku »